Plumlovský dýchánek je minulostí

foto: Zdeněk Chmelař, Robert Pik ©

Tak tedy, první Plumlovský dýchánek to má za sebou. Naše dojmy? Festiválek s povedenou mediální propagací, se skvělým hradozámkem v inventáři, a také s nádhernými výhledy na vodní plochu Plumlovské přehrady. Festival plný třesku mečů, halaparten a sekyr, plný zajímavých a krásných žen, plný chrabrých rytířů a divadelníků, plný horké medoviny. Festival, který zorganizovalo Z? Hnutí Brontosaurus - Modrý kámen, a který navštívilo přes 700 Lidiček a dalších 150 se jej zúčastnilo v rolích pořadatelů a účinkujících (bez nároku na honorář a často i na jakékoliv cestovné). Festival plný naplněných divadelních sálů. Festival s vlastní hymnou (z pera dramaturga festivalu Petra Sedláčka) a profesionálním konferenciérem Tomášem Zenem Václavíkem, který toho dne vyřkl tolik slov, co jindy za celý týden. A kdyby se jeho slova a vtipy měnily v perly, jistě by si každý návštěvník domů odnesl slušný základ na nějakou tu brož či náhrdelník.

foto: Zdeněk Chmelař, Robert Pik ©

Festival plný písniček Martiny Trchové, Ivoše Cicvárka, Honzy Žambocha, Terezky Terčové a mnohých dalších zajímavých písničkářů či hudebníků. Festival plný poznávání a mísení kultur. Festival plný úsměvů Žofky Kabelkové. Festival plný zdravých výrobků a zdravých myšlenek. Festival plný Hlubokého nedorozumění, a to doslova a do písmene, nebo? přímo z pódia šla tato skupina muzikantů mazat džem a ještě za ranního kuropění to kolem zámku sladce vonělo, až se z toho hlava točila a nechtělo se (či nedalo se?) spát.

foto: Zdeněk Chmelař, Robert Pik ©

Festival s mezinárodní účastí, a to ve formě nejkrásnější slovenské písničkářky Janky Kúdelové, která nám sličně připomněla, jak se vlastně mluví a zpívá u sůsedů za humny. Festival se speciální Brontopolicií a vůbec sehraným pořadatelským týmem, který sice téměř nebylo vidět, ale právě díky tomu tak skvěle fungoval. Festival, jehož zvukaře neporazila ani zima, ani déš?, ani střílení v aparatuře zaviněné pravděpodobně tím, že stavitelé areálu zámku nepočítali s možností pořádání festivalu pod okny hradních pánů a zapomněli na rozvody elektřiny, a které asi někdo za čtyřicetileté vlády Komsburků dodělával hodně narychlo.

foto: Zdeněk Chmelař, Robert Pik ©

Festival, na který nezapomenou ani ti, kteří na něm nic nezapomněli. Festival, jehož výtěžek (nejaktuálnější čísla hovoří o padesáti tisících korun českých) bude použit na akce prospěšné přírodě, zámku Plumlovu a další úctyhodné činy. Festival, který stál téměř všechny nervy své organizátory v čele s Robertem Robbym Kubáněm. Festiválek, na jehož konec se přiletěl podívat i tříhlavý drak plivající oheň. Festival, na jehož úplném konci zmíněná tříhlavá saň opékala nad ohněm. Festival, na který si určitě zajdeme příští rok. A vy?

Plumlovský dýchánek má od letoška i svoji vlastní hymnu. Chcete si ji poslechnout?

text Public Relations festivalu

článek vyšel 10.7.2002 na hudebním serveru www.folktime.cz

Copyright (c) 1999-2002 Zbyněk Rosendorf a Vladimír Konopas - FOLKtime.cz
Šíření obsahu tohoto serveru je možné jen se souhlasem redakce a autorů.